NĚKOLIK TIPŮ Z PŘÍRODY NA ZLEPŠENÍ OBRANYSCHOPNOSTI V DOBÁCH VIROVÝCH INFEKCÍ



V současnosti, v době koronavirové infekce, je jedním z přetřásaných témat otázka imunity a jak je možné ji posílit a zda to má vůbec význam. Na jedné straně stojí odpůrci, kteří všechny doplňky stravy považují za předražené placebo, a na straně druhé zase příznivci přírodní medicíny, z nichž mnozí zase naprostou většinu léků považují za jedovatou chemii. To vše se přirozeně hrotí v úzkostné době epidemie.

Domnívám se, že ke všemu se má přistupovat s rozumným přístupem, snad s oním proslulým "selským rozumem". Na jedné straně nelze přirozeně očekávat, že nás doplňky stravy či změna složení jídelníčku vyléčí z koronavirové (či jiné) infekce, na druhou stranu zase není dobré "vylévat s vaničkou i dítě" a vzít do úvahy, že je určitě dobré uvažovat o obecném posílení imunity, které opravdu může být užitečné. Ať už nyní, či v budoucnosti.

Proto bych rád v tomto článku zmínil několik přírodních látek, označovaných někdy jako fytochemikálie. Jak mohou přispět k posílení imunitního systému? Jak fungují?  Často se jedná o úvahy odborníků z různých studií, které nemusí být ještě na 100 % potvrzené.

Několik slov na úvod

Přesto bych na začátku uvedl několik připomínek, na které je dobré stále myslet. Doplňky stravy (bylinné čaje atd.) nejsou registrované léky (byť v oblasti bylinných čajů je několik výjimek). Nemohou nahradit léky, jedná se o něco jiného. Mohou působit preventivně nebo jako doplněk celkové léčby nařízené lékařem. Obecně platí, že je třeba dodržet doporučené dávkování (byť se jedná "jen" o doplňky stravy), nesmíme být na nic v nich alergičtí, jejich užívání nesmí být v rozporu s naším zdravotním stavem nebo užívanými léky (a to může platit i o pomocné látky v doplňcích stravy). Některé mohou ovlivňovat účinek některých léků, některé mohou negativně ovlivnit zdravotní stav pacienta. Řada z nich není určena pro těhotné a kojící ženy nebo pro děti do 15 let věku. Dala by se samozřejmě uvést řada příkladů, ale to by bylo na samostatný článek.

Takže můžeme začít...

Echinacea angustifolia (třapatka nachová, rudbekie)

Echinacea purpurea neboli třapatka nachová patří do rodu Echinacea, kde jsou využívány ve fytoterapii i další rostliny jako Echinacea angustifolia (třapatka úzkolistá) nebo Echinacea pallida (třapatka bledá).

Jsou zejména využívány jako doplněk léčby u onemocnění respiračního traktu a nemocech z nachlazení. Ze základních obsažených látek je možné stručně zmínit fenolické sloučeniny (deriváty kyseliny kávové), nenasycené alifatické sloučeniny, ketoalkeny, polysacharidy, alkylamidy, silice, antokyany a nepatrné množství pyrolizidinových alkaloidů. Pro terapeutické účely jsou zpracovány listy, kořen i nadzemní části jednotlivých druhů rodu Echinacea.

Echinaceu je nejlépe začít užívat při začátcích infekčního onemocnění. Terapie by měla trvat nejvýše 10 dnů. Jedná se tedy o léčivou rostlinu, kterou nemá význam užívat preventivně a je potřeba ji užívat krátkodobě (byť je možné se vrátit k jejímu užívání). Hlavní účinnou složkou jsou podle odborníků alkylamidy. Stimulují proces fagocytózy. Fagocytóza je schopnost buněk pohlcovat cizorodé částice, mikroby či poškozené buňky. Někteří předpokládají, že alkylamidy obsažené v echinacey (pro svoji strukturální podobnost s endogenním ligandem kanabinoidních receptorů), by se mohly vázat na CB2 receptory, a tak stimulovat fagocytózu. Tato teorie nebyla ovšem prakticky potvrzena a někteří odborníci ji zpochybňují. Echinacea může ovlivňovat účinek imunosupresivních léčiv. Také by proto neměla být užívána (nebo jen s výslovným svolením lékaře) u autoimunitních onemocnění (roztroušená skleróza, HIV infekce apod.), ale také u leukémie nebo tuberkulózy.

Na druhou stranu řada testů potvrdila, že zmíněné rostliny rodu Echinacea indukují aktivaci humorální a buněčné imunitní odpovědi. Kromě již zmíněné fagocytózy by měla také hrát roli aktivace makrofágů, stimulace fibroblastů, zvýšení buněčné respirace nebo zvýšení mobility leukocytů. Obsažené polysacharidy aktivují fagocytózu, podporují uvolnění TNF-α faktoru a zvýšení produkce interleukinů, zvyšují spontánní pohyblivost lidských polymorfonukleárních neutrofilních granulocytů a zvyšují schopnost likvidovat Staphylococcus aureus.

Echinacea je také řazena do skupiny tzv. adaptogenů. Adaptogeny, volně řečeno, napomáhají, adaptovat se na nestandardní podmínky, ve kterých se člověk ocitá. Může se jednat o stres, zvýšenou fyzickou námahu, ale také o rekonvalescenci po nemoci, či případy, kdy jsme vystaveni zvýšenému riziku napadení ze strany virové či bakteriální infekce.

Housenice čínská (Cordyceps sinensis)

K léčivým houbám patří housenice čínská (cordyceps sinensis), která v současnosti získává stále více na oblibě nejen mezi příznivci přírodní medicíny. Tato houba je vlastně cizopasník, který se vyskytuje v horských oblastech Číny a Tibetu. V letním období vystřeluje spory, které napadají hmyz, na jehož těle pak cizopasí. U této léčivé houby (či snad hmyzu?) bylo v řadě studií zaznamenáno příznivé působení na imunitní, kardiovaskulární či hormonální systém.

Z účinných látek obsahuje housenice zejména velké množství polysacharidů. Podle řady studií jim je přisuzován imunostimulační, imunomodulační, protizánětlivý, hypoglykemický, a dokonce i protinádorový účinek. Dále obsahuje nukleozidy (jejich množství určuje kvalitu extraktu). Právě jim je přisuzován možný protinádorový účinek. Hlavní dva typy jsou kordycepin I a adenosin II. Další velká skupina látek, které housenice obsahuje, jsou aminokyseliny a peptidy. Z nich je možné uvést: kyselina asparagová, threonin, serin, kyselina glutamová, prolin, glycin, valin, methionin, isoleucin, leucin, tyrosin, phenylalanin, lysin, histidin, cystein, arginin nebo tryptophan. Ze zbývajících látek je třeba doplnit alkoholy, polyoly, steroly (ergosterol) a mastné kyseliny a jejich deriváty.

Obecně zmírňuje únavu, zlepšuje jak fyzickou, tak psychickou odolnost, takže se dá řadit rovněž mezi adaptogeny. Často se používá v kombinaci se ženšenem. 

Beta-glukany (Glukany)

Beta glukany jsou polysacharidy obsažené v druzích kvasinek, hub či vyšších rostlin. Jsou složené z opakujících se molekul glukózy. Jednotlivé sloučeniny této skupiny se mohou lišit jak svou strukturou, tak svým účinkem.

Mezi nejúčinnější patří beta-glukany, například beta-(1,3/1,6)-D-glukan (pleuran), který se získává z houby hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus), nebo beta-1,3glukan (lentinan) obsažený v houbě Shiitake (Lentinus edodes).

Pro účel tohoto článku je třeba zmínit jejich stimulační vliv na imunitní systém. Tento efekt je dosažen působením hned na několik složek imunitního systému. Posilují imunitu tím, že zesilují fagocytózu a aktivity fagocytujících buněk - granulocytů, monocytů, makrofágů a dendritických buněk. Jedním z mechanismů je aktivace makrofágů prostřednictvím glukanových receptorů na buněčném povrchu. Základní funkcí makrofágů je pohlcení  cizorodých prvků či mikroorganismů. Navíc makrofágy uvolňují cytokiny, které působí imunostimulačně, například tím, že interleukiny, resp. jeden z druhů cytokinů, stimuluje aktivitu tzv. NK buněk ("natural-killers"). Jejich zásadní funkcí je obrana proti virovým, bakteriálním a parazitárním infekcím.

Beta glukany dále navázáním na tzv. CR3 receptor zvyšují proliferační aktivitu monocytů a neutrofilů. Monocyty jsou agranulocytární bílé krvinky (leukocyty), které se v těle mění na makrofágy. Hlavní funkcí neutrofilů je také fagocytóza a působí hlavně proti extracelulárním bakteriím. Glukany tímto způsobem stimulují náš imunitní systém v případně infekcí, jejichž nositelem mohou být viry, bakterie, plísně, kvasinky nebo parazité. Významné je i to, že mohou zvýšit účinek antimikrobiální léčby (antibiotika, antivirotika, antimykotika).

Reishi (lesklokorka lesklá, Ganoderma lucidum)

Ganoderma lucidum (lesklokorka lesklá) je známá hlavně pod označením Reishi. Je to stopkovýtrusná dřevokazná houba z čeledi Ganodermataceae. Obsahuje přibližně 400 druhů přírodních látek. Jako hlavní můžeme označit polysacharidy a terpenoidy. K dalším patří steroly (ergosterol a jeho deriváty, β-sitosterol), seskviterpeny, alkaloidy, lektiny, proteiny (glykoproteiny, peptidy a aminokyseliny, nukleotidy a nukleosidy (adenosin), ribonukleové kyseliny, mastné kyseliny (například kyselina olejová), vitaminy a stopové prvky (železo, zinek,měď, hořčík, mangan), vlákninu  a aromatické látky. Zajímavý je rovněž obsah organických sloučenin germania.

Nás zajímá její imunomodulační působení, za které odpovídají obsažené polysacharidy a proteiny (specifický protein LZ-8). K dalším jejich uvedeným působení patří: cytotoxické (protirakovinné), chemoprotektivní, radioprotektivní a další.

Obsažené triterpenoidy mají podle studií hepatoprotektivní, antihypertenzivní, kardioprotektivní, hypolipidemický, protizánětlivý, antibakteriální (proti Escherichia coli, Salmonella typhi, Staphylococcus aureus, Streptococcus mutans aj.), antifungální (proti Aspergillus fumigatus, A. niger, A. flavus aj.) a antivirový účinek (proti viru HIV a herpetickým virům), inhibují uvolňování histaminu, syntézu cholesterolu a ovlivňují agregaci krevních destiček. Mezi nejvýznamnější terpenoidy patří kyselina ganodermová a lucidenová.

Z dalších látek je možné zmínit adenosin a germanium. Adenosin inhibuje agregaci krevních destiček. Germanium má protinádorový a analgetický účinek

Shiitake (houževnatec jedlý, Lentinus edodes)

Lentinus edodes (houževnatec jedlý) je stopkovýtrusná dřevokazná houba z čeledi Omphalotaceae. Je známá pod japonským jménem shiitake (šiitake). Říká se jí také elixír života nebo houba dlouhověkosti. Obsahuje řadu látek, u některých z nich byla potvrzena biologická aktivita. Z nich je možné uvést: proteiny, aminokyseliny, lipidy (zejména kyselina linoleová), sacharidy (glycerol, mannitol, arabitol, manóza, arabinóza), polysacharidy (β-glukany, heteroglukany, heterogalaktany a další), minerály (vápník, draslík, hořčík) a vitaminy (thiamin B1, riboflavin B6, cyanocobalamin B12, vitamin C), ergosterol (při vystavení slunečnímu záření se mění na vitamin D), aromatické látky nebo alkaloidy (eritadenin).

Odborné studie přisuzují shiitake řadu zajímavých účinků. Je možné uvést účinky protinádorový a antikarcinogenní, imunomodulační, hepatoprotektivní, antioxidační, protizánětlivý, antibakteriální, antifungální, antivirový, hypolipidemický a antidiabetický.

Nás z hlediska tohoto článku zajímá imunomodulační působení, za které zodpovídají (stejně za některé další účinky této houby) polysacharidy, z nichž je nejdůležitější beta-glukan lentinan, o kterém jsem se již zmínil v části věnované beta-glukanům. Imunitní systém aktivuje několika způsoby: zvyšuje aktivitu makrofágů, neutrofilů a NK buněk. Některé studie dokonce připouštějí možnost, že lentinan má antivirovou aktivitu i proti viru encefalitidy a stimuluje odolnost proti virovým onemocněním dýchacích cest u myší. Dále podle těchto studií vykazuje aktivitu proti parazitům (Schistosoma japonicum a Schistosoma mansoni), proti bakteriím (Mycobacterium tuberculosis, Bacillus subtilis, Staphylococcus aureus, Micrococcus luteus), proti kvasinkám (Candida albicans a Saccharomyces cerevisiae) a proti plísním (Botrytis cinerea, Physalospora piricola a Mycosphaerella arachidicola).

Vedle aktivačního účinku na organismus působí také jako lapač volných radikálů (antioxidační látka).

Závěrem

Snad těchto několik fakt přiměje k zamyšlení, že doplňky stravy nemusí být tak docela bezvýznamné. Samozřejmě je mi jasné, že výrobní proces a legislativa k doplňkům stravy je zcela odlišná (a minimální) v porovnání s výrobou a legislativním procesem registrovaných léků. Jasné je, že obsah účinných látek je v lécích garantován, v doplňcích stravy nikoliv. U doplňků stravy dle platné legislativy nesmí být také uvedeno žádné tvrzení, které by navodilo dojem, že konkrétní doplněk stravy má léčebné účinky. Ale přes toto všechno mohou být doplňky stravy jednou z možností (vedle řady jiných, jako jsou sportovní aktivity, relaxační metody, správná životospráva atd.), jak posílit naší imunitu a tím i naši obranyschopnost, zejména ve smyslu prevence (a menším dílem jako doplněk celkové léčby). Ovšem, léčivých rostlin a hub posilujících imunitu je mnohem více: hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus), chaga neboli čaga (rezavec šikmý, Inonotus obliquus), maitake (sírovec, trsnatec lupenitý, Grifola frondosa), moringa olejodárná (Moringa oleifera), ženšen (Panax ginseng, ženšen všehoj), vilcacora (Uncaria tomentosa), lapacho (Tabebuia impetiginosa), rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides), šišák bajkalský (Scutellaria baicalensis), leuzea šustivá neboli parcha saflorová (Leuzea carthamoides alias Rhaponticum carthamoide) a celá řada dalších.

Ale o tom až zase v dalších článcích...

PharmDr. Tomáš Arndt

Zdroje:
1. Tůmová, L. (2012). Echinacea - terapeutické účinky a možné interakce. Praktické Lékárenství, 8(5), 246-248. Retrieved from http://www.praktickelekarenstvi.cz/archiv.php
2. Tůmová, L. (2009). Echinacea - možné interakce s ostatními léky. Praktické Lékárenství, 5(1), 41-42. Retrieved from http://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2009/01/10.pdf
3. Ungvarská Maľučká, L., Bedlovičová, Z., & Harvanová, J. (2017). Cordyceps sinensis: liečivá huba čínskej medicíny. Chemické Listy, 111(1), 35-40. Retrieved from http://www.chemicke-listy.cz/common/articles.html
4. Chen, S., Li, Z., Krochmal, R., Abrazado, M., Kim, W., & Cooper, C. B. (2010). Effect of Cs-4 (Cordyceps sinensis) on exercise performance in healthy older subjects: a double-blind, placebo-controlled trial. Journal of alternative and complementary medicine (New York, N.Y.), 16(5), 585-590.
5. Kostiuk, P. (2008). Glukany-využití v imunomodulaci a u alergií. Medi News, 7(4), 16
6. Šíma, P. (2012). Betaglukany - nadějné přírodní imunomodulační látky. Živa, 60(2), 52-54. Retrieved from http://ziva.avcr.cz/2012-2/betaglukany-nadejne-prirodni-imunomodulacni-latky.html
7. Navrátilová, Z. (2012). Ganoderma lucidum a současná medicína. Praktické Lékárenství, 8(4), 194-195. Retrieved from http://www.praktickelekarenstvi.cz/archiv.php
8. Navrátilová, Z. (2015). Šiitake - obsahové látky a léčivé účinky. Praktické Lékárenství, 11(1), 23-24. Retrieved from http://www.praktickelekarenstvi.cz/archiv.php
9. Řádek, P., & Potužák, M. (2007). Nové léčivé rostliny: Lentinula edodes (BERK.) PEGLER. Časopis Českých Lékárníků, 79(12), 23.
10. Fořtová, R. Sirné sloučeniny houževnatce jedlého (Lentinus edodes, Sing.), diplomová práce, Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice, 2012.
11. Konečná, L. Souvislost výživy s obranyschopností organismu, bakalářská práce, Fakulta technologická, Univerzita Tomáše Bati, Zlín, 2013
12. Křikavová, R. Význam jednotlivých složek výživy člověka na regulaci imunitních reakcí organismu, bakalářská práce, Agronomická fakulta Mendelovy univerzity, Brno, 2017
Zpět

DOPORUČUJEME

Inca Collagen Lactase Sedatif Právní poradna Kongresy Alphega Družstvo lékáren Instagram

OBSAH

PROFI

MINERÁLNÍ SOLI NA(D) ZLATO POZOR NA INTOLERANCI LAKTÓZY LZE UŽÍVAT KOLAGEN I V PRŮBĚHU TĚHOTENSTVÍ A PO PORODU? KALEIDOSKOP HOMEOPATIE ZA TÁROU: PYLOVÁ ALERGIE ZEPTALI JSME SE ZA VÁS... REZISTENCE BAKTERIÍ NA ANTIBIOTIKA JE VĚTŠÍ PROBLÉM, NEŽ SE ZDÁ TELEMEDICÍNA ANO – ALE ROZUMNĚ PRVNÍ VOLBA LÉKÁRNÍKA 2020: KATEGORIE KOJENECKÁ VÝŽIVA NOVINKY Z LÉKÁRENSKÉHO SORTIMENTU PTALI JSTE SE BĚHEM ONLINE KONFERENCE… REPORTÁŽ: PŘEDÁNÍ PEČETI ODBORNÁ LÉKÁRNA HEMOROIDY NEMUSÍ BÝT TABU, NENÍ NUTNO SE DRŽET STEREOTYPU PŘI JEJICH ŘEŠENÍ ZA TÁROU TOP 5 ČLÁNKŮ DUBNA NOVINKY Z PORTÁLU EDUCOMM 5-2020 KNIŽNÍ NOVINKY ROZHOVOR S FARMACEUTICKÝM TECHNOLOGEM DAVIDEM VETCHÝM ŘEŠENÍ VAGINÁLNÍCH POTÍŽÍ Z POHLEDU LÉKÁRNÍKA I. KAZUISTIKY Z PRAXE KLINICKÉHO FARMACEUTA JAK POSÍLIT IMUNITNÍ SYSTÉM VITAMINEM D JAK PODPOŘIT PLODNOST V KARANTÉNĚ? 10 DŮVODŮ, PROČ SE NECHAT OČKOVAT ČÍHÁ V POTRUBÍ UZAVŘENÝCH PROVOZOVEN LEGIONELLA? STUDIE JÁ A COVID-19 AKTIVITY INOVATIVNÍHO FARMACEUTICKÉHO PRŮMYSLU NA PODPORU BOJE PROTI EPIDEMII KORONAVIRU

RELAX

KLOUBNÍ VÝŽIVA PRO PSY CANVIT CHONDRO FILLERINA V BOJI S ČASEM PROČ JSOU ZINEK A SELEN DŮLEŽITÉ PRO NAŠE TĚLO NOVÁ GENERACE PROBIOTIK V KOMBINACI S PREBIOTIKY! PSYCHOLOGIE KRIZOVÝCH SITUACÍ JAK V KARANTÉNĚ NEPŘIBRAT A ZŮSTAT FIT? OCHRANA KŮŽE – TRENDY, NOVINKY, NÁPADY JAK SPRÁVNĚ UCHOVÁVAT POTRAVINY? ONLINE KONFERENCE HEALTHCOMM UKÁZKA Z KNIŽNÍ NOVINKY NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
Ochrana osobních údajů
©2015-20 Health communication s.r.o., magazin@hcom.cz